Památný den sokolstva: Co připomíná 8. říjen?

Každý rok 8. října si v Česku připomínáme Památný den sokolstva, který odkazuje k jedné z nejtragičtějších kapitol v historii sokolského hnutí  Právě v noci ze 7. na 8. října 1941 zahájilo gestapo rozsáhlou razii namířenou proti představitelům Sokola. Tzv. Akce Sokol vedla k hromadnému zatýkání sokolských činovníků a stala se začátkem systematické perzekuce organizace, kterou nacisté vnímali jako důležitou součást české společnosti a domácího odboje.

Památný den sokolstva však není pouze připomínkou jedné říjnové noci. Je věnován památce sokolů a sokolek, kteří během boje proti nacistické i komunistické totalitě přišli o život, byli vězněni nebo se jiným způsobem stali oběťmi perzekuce. Od roku 2019 je 8. říjen také významným dnem České republiky.

Proč právě 8. říjen?

Datum 8. října souvisí s událostmi roku 1941, kdy nacistické okupační úřady zahájily rozsáhlý zásah proti Československé obci sokolské. V noci ze 7. na 8. října byli zatýkáni představitelé sokolského hnutí napříč Protektorátem Čechy a Morava. Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že právě v říjnu 1941 došlo k masovému zatýkání členů Sokola.

Pro nacisty přitom Sokol nepředstavoval pouze tělovýchovnou organizaci. Jeho význam byl mnohem širší. Sokol od svého vzniku spojoval tělesnou výchovu s důrazem na občanskou odpovědnost, národní uvědomění a společenský život, díky čemuž měl v českých zemích silné postavení a rozsáhlou členskou základnu.

Po okupaci Československa v březnu 1939 se část sokolů zapojila do protinacistického odboje. Organizace byla proto pro nacistické bezpečnostní složky jedním z důležitých cílů. Po zatýkání v říjnu 1941 přešla sokolská odbojová činnost do ilegality a pokračovala prostřednictvím menších skupin.

Akce Sokol v roce 1941

Události z noci ze 7. na 8. října 1941 vešly do historie jako Akce Sokol. Gestapo při ní zatýkalo významné představitele sokolského hnutí, včetně lidí, kteří se podíleli na odbojové činnosti. Mezi zatčenými byl například také Ladislav Moulík, člen Sokola a účastník druhého odboje, který byl později deportován do koncentračního tábora a v roce 1942 popraven.

Represivní zásah měl pro sokolské hnutí dalekosáhlé následky. Česká obec sokolská byla následně zbavena možnosti legálně působit a sokolská odbojová síť musela fungovat v utajení. Členové jednotlivých jednot přitom pomáhali nejen samotnému odboji, ale také rodinám zatčených sokolů.

Perzekuce však zatýkáním neskončila. Mnozí sokolové byli vězněni, deportováni do koncentračních táborů nebo popraveni. Podle údajů České obce sokolské bylo během války popraveno 1 212 členů Sokola a dalších 2 176 zemřelo v koncentračních táborech a věznicích.

Sokolové v českém odboji

Příběh sokolů za nacistické okupace je úzce spojen s historií českého domácího odboje. Po zákazu legální činnosti se někteří členové zapojili do tajných struktur, předávali informace, pomáhali pronásledovaným lidem a podporovali rodiny zatčených.

Významnou roli sehráli sokolové také při pomoci parašutistům vyslaným z Velké Británie do okupovaného Československa. Po příchodu parašutistů v roce 1942 se některé odbojové aktivity spojené se sokolským prostředím ještě více rozšířily. Historické prameny například dokumentují zapojení sokolských činovníků do pomoci parašutistům a jejich spolupracovníkům.

Právě zde se ukazuje, proč je Památný den sokolstva důležitý i dnes. Za slovem „sokol“ totiž nestojí pouze sportovní nebo tělovýchovné hnutí. Za každým jménem konkrétního člověka se skrývá příběh člověka, který se v době nesvobody musel rozhodovat, zda zůstane stranou, nebo pomůže těm, kteří se postavili okupaci.

Památný den sokolstva není jen vzpomínkou na rok 1941

Ačkoli je 8. říjen úzce spojený především s Akcí Sokol, jeho význam je širší. Dnešní vzpomínka zahrnuje také sokoly a sokolky, kteří položili život během dalších období boje proti totalitním režimům. Česká obec sokolská připomíná nejen oběti protinacistického odboje, ale také členy Sokola, kteří se stali oběťmi komunistické perzekuce a třetího odboje.

Památný den tak připomíná, že historie Sokola není pouze historií sportu, tělocvičen a všesokolských sletů. Je také historií lidí, kteří se ocitli v situacích, kdy jejich hodnoty a přesvědčení měly velmi konkrétní a někdy tragické následky.

8. říjen v Praze

Praha má k historii Sokola mimořádně silný vztah. Právě zde se nachází Tyršův dům na Malé Straně, který je sídlem České obce sokolské a dlouhodobě patří k důležitým místům sokolského života. Každoročně se zde při příležitosti Památného dne sokolstva konají pietní akce.

Vzpomínkové události se ale neodehrávají pouze v Tyršově domě. Památný den sokolstva doprovázejí také další pietní akty, vyvěšování sokolských vlajek, vzpomínková setkání nebo Večer sokolských světel, během kterého lidé symbolicky vzpomínají na ty, kteří se už nemohou vrátit.

Pro návštěvníky Prahy může být 8. říjen zajímavou příležitostí podívat se na město také z jiné perspektivy. Za známými ulicemi, náměstími a historickými budovami se totiž skrývají příběhy lidí, kteří zde žili během okupace a jejichž osudy byly dramaticky ovlivněny událostmi druhé světové války.

Proč si Památný den sokolstva připomínat?

Historie má smysl nejen tehdy, když vypráví o velkých událostech, ale také když připomíná konkrétní lidi, kteří se v těchto událostech ocitli. Památný den sokolstva 8. října je právě takovou připomínkou. Připomíná noc, kdy nacistická moc udeřila proti sokolskému hnutí, ale zároveň i všechny, kteří následně čelili věznění, deportacím, mučení nebo smrti.

Když dnes procházíme Prahou, může být snadné vnímat její historii pouze prostřednictvím slavných staveb a významných osobností. Příběh Sokola ale ukazuje další vrstvu města – příběh obyčejných lidí, kteří se v neobyčejně těžké době rozhodli pomáhat ostatním.

A právě proto má 8. říjen jako Památný den sokolstva své místo v českém kalendáři významných dnů. Nejde jen o připomínku jedné organizace, ale o vzpomínku na lidi, kteří se stali oběťmi totalitní moci a jejichž osudy jsou dodnes součástí příběhu českých zemí.